Náhoda není vždy blbec 12
26. 12. 2012
...Zastavila sem se a stála sem na konci města přad velkou cedulý na které stál červeně přškrknutý nápis„ Úľany nad Žitavou“
„Pája kam si to bežela?“
Zeptal se mě zoufalým hlasem Roman a rychle dýchal.
„Já…já nevím.“
Otočila sem se na něj.Přišel ke mně chytil ně kolem pasu a dlouze políbil.Potom sme se vrátili za klukama do parku.
Druhý den sem se zbudila a šla do kuchyně kde seděly kluci a nějaká holka kterou mi Igor představil jako svou přítelkyni.Byla sem překvapená,nejdřív se o mě pere s Romanem a dnes mi představuje svojí přítelkyni. „ Jak to do háje stihl?“ ptala sem se sama sebe.Jen sem se usmála a podala sem jí ruku.
„Těší mě sem Katka.“
A další šok byla to taky češka.
„Pája,taky mě těší.“
Odpověděla sem jí a taky vypadala dost překvapeně.Šla sem do koupelny a udělala ranní hygienu,ale když sem si umývala oblyčej tak sem pískla bolestí, zapoměla sem na tu modřinu.Roman se hned zvednul ze židle a šel za mnou.
„Čo sa stalo?“
„Nic,jen sem zapoměla na tu modřinu.“
Roman ke mně přistoupil zezadu jednou rukou mě chetil kolem pasu a druhou me jemně pohladil po tvři na které sem měla modřinu.Opřela sem se o jeho hruď a vzdychla,Roman se jen pousmál a políbil mě do vlasů.
„Nezostaneš tu ešte týždeň?“
„Romi nic tu nemám.“
„Ale máš tú ma.“
„To jo,ale já myslela oblečení.“
„Tak ti niečo pojdem kúpiť.“
„Romi...“
„Nič nepovedaj pojdem a hotovo!“
Polažil mi ukazováček na rty.
„Tak dobře.“
Potom sme šli za ostatními do kuchyně.
„Hele my pôjdeme niečo nakúpiť, či chcete tak poďte s nami.“
„Půjdeme s nima?“
Zeptala se Katka a podávala mi Make-up.
„Díky.“ Poděkovala sem jí a šla se převléct a zamaskovat modřinu.Asi po pěti minutách sem byla hotová a tak se čekalo jen na Romana, který byl zalezlý v koupelně a nadával na žehličku na vlasy.Musela sem se mu smát,po chvilce sem šla za ním a vytáhla žehličku ze zásuvky.
„Pája to je moja žehlička.“
„Jo já vím. Si horší než já a to je co říct.“
„Hele som tu len chvíľku, ty si to bola zalezená desať minút.“
„To jo, ale ty si tu dvacet minut!“
Usmála sem se a políbila ho.
Pak sme už vyšli.Nakoupila sem si jen pár věcí.Dvoje džíny,trika,minkinu a nějaké spodní prádlo.Zato Roman a ostatní si koupily spoustu věcí.Jak sme přišli domů Roman položil taška ke dveřím a šel do kuchyně něco uvařit,já zatím vybalila a šla za ostatními.Ale zůstala sem stát na schodech tak aby mě neviděli.Slyšela sem jak se baví o nějakých prášcích a chlapovi kterému říkaly Doni.Potom sem viděla Katku jak stojí před domem a s někým telefonuje.Pak vstoupila a uviděla mě jak se schovávám na schodech.Položila ukazováček na rty,Katka jen přikývla a šla potichu za mnou.Řekla sem jí všechno co sem slyšela.Jen nechápavě kroutila hlavou,to sem slyšela že de někdo směrem k nám,začali sme zmatkovat.Šli sme do ložnice sedli si na postel a dělaly že se o něčem bavíme.Někdo zaklepal a pak vešel Pavol.
„Holky môžete ísť za nami.“
„Jo,jasně hned sme tam.“
Dosli sme do kuchyně,kluci se tvářili vážně.Sedly sme si ke stolu a čekaly co bude.
„Musíme vám niečo povedať ....... my sme sa zaplietli s jedným dialerom a teraz mu musíme prevážať
drogy z Česka na Slovensko a naopak.“
„Tak proč mu neřeknete že se už na něj můžete vykašlat?“
„Pretože by ublížil našim rodinám a teraz aj vám Katy.“
„Jak se jmenuje?“
„Doni.“
„Doni,Doni tomi něco říká......No jasně už to mám! Bratranec je u policie a už nejaký ten Pátek po něm dou. Hele mám nápad, mohli byste donášet kde je a na co se kde a kdy chystá.To by vám pomohlo!“
„Pája ty máš bratranca u policajtov?!“
„Jo a už dost o tom vím.Takže mi můžete věřit.“
„Dobre to by sme mohli skúsiť.“
Druhý den se někdo dobýval do domu,klepal a zvonil tak dlouho že probudil skoro všechny sousedy.
„Áno už idem!“
Řekl Roman když scházel dolů....
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář