Náhoda není vždy blbec 14
26. 12. 2012
....„Romi.“
„Já viem.Ale si tak nádherná.“
Vyhrnul mi tričko a začal mě líbat na břichu a pak mi začal sundávat podprsenku.
„Romi nech toho.“
Jen se na mě smutně podíval a já měla pocit že ho zabíjím.Sedla sem si na kraj postele a obejmula ho.Potom sme si lehly na postel a v obětí usnuli.Probudili sme se o půl čtvrté a já byla trochu zmatené z tak živého snu.
„Čo je moja?“
„Nic jen sem měla moc živý sen.“
„A čo sa ti zdalo?“
„Jeli ste z koncertu a měli autonehodu.Nikdo z vás to nepřežil.“
„Ale bol to len sen,neboj sa.“
„Miluju tě ani nevíš jak.“
Ráno sem se probudila a uviděla Romana jak je opřený o ruku a díva se na mě.
„Ahoj,jako si sa vyspala?“
„Dobře.“
Sedla sem si na postel a dívala se před sebe.
„Láska čo sa deje?“
„Nic jen sem se na chvíli zamyslela.“
„Poď sa naraňajkovať, už je všetko na stole.“
„No páni,v kolik si stával?“
„Pred chvíľou.“
Nasnídali sme se a pak jen tak lenošili.Povídali sme si o všem možným i nemožným.
„Láska čo chceš robit večer?“
„Nevím co chceš dělat ty?“
„Čo keby sme išli do kina len my dvaja?“
„Tak jo a na co půjdem?“
„No neviem čo hrajú tak sa pozrieme až tam hej?“
„Dobře.“
„Romi, kolik je hodin?“
„Pol šiestej, prečo?“
„Jen tak,už se půjdu chystat a ty bys měl taky,víš jak ti to trvá.“
Umála sem se na něj a šla do koupelny.Namalovala sepak sem se šla převléct a učesat.Roman byl ješte v koupelně tak sem si ještě stihla podívát na E-maily a na Facebook.Konečně Roman vylezl z koupelny a mohly sme vyrazit....