Náhoda není vždy blbec 29
3. 2. 2013
Doufám že se vím bude líbit. Pajke ;)
O DVA ROKY POZDĚJI
Je mi šesnáct,chodím na chovatelskou školu v Nových zámcích abych byla blízko Romanovi.Ten je pořád v kapale a už mají vydané další dvě alba . Palovi se narodil další syn a je na sebe právem hrdý.S Elis me se staly dobrými kamarátkami.
„Ahoj Líz.“
„Ahoj Pájo.Jak je?“
„Ale de to.Sem fakt ráda že máme ředitelský.A co ty jak se vede,co škola?“
„Ahoj láska,ty už si tu?“
„Ahoj zalato,co nejsi rád nebo co?“
„Nie som,len som myslel že prijedeš neskor.“
„Vidím že sem ti překazila nějaký plány.“
„Ale nie láska,len som chcel eště uvariť večeru než prijedeš.“
„No jasně.“řeknu a zabouchnu dveře od skušebny a obchážím na nádraží abych mohla jet do Úľan nad Žitavou.Roman za mnou vyběhne a zastaví mě.
„Láska čo ty si myslýš,že ťa podvádzam?“
„Vůbec ne,jen sem unavená.“
„Na to si tu prvú vetu rekla moc ironicky.“
„No dobře.Tak myslím!“začnu mo něm křičet
„Láska ja by som nemohol.“
„Ne?Já viděla jak se držíte s Paťovou sestřenkou a neříjek mi že ste jenom kamarádi!“
„Ale veď mi sme len kamarádi.“
Dala sem mu facku a řekla „Aspoň mi nelži do očí!“potom sem se otočila a pokračovala v cestě.Dojedu do Úľan a jdu domů a tam se osprchuju a převleču.Potom se naučím pár povelů pro koně a jdu si sedlout k televizi.Asi za půl hodiny dojede Roman i s velkou kyticí růží a začne se mi omlouvat že je strašnej vůl a že nechtěl abych si myslela že mě podvádí a že to není pravda.Nic mu na to neřeknu a začnu ho líbat.Jak jinak sounčíme v posteli.Roman potom přinese víno.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář