Náhoda není vždy blbec 3
25. 12. 2012
...„Tak čo keby sme sa išli prejsť k rieke?“
Navrhl Igor a zvednul se z lavičky.
„No tak poďme.“
Řekl Roman a zívnul.
„Kluci,mám problém.Ujel mi poslední autobus a nevím co mám dělat.“
Řekla sem smutně.
„Prespíš u nás v hoteli, ja sa vyspím na pohovke.“
Řekl Roman, když sme došli k řece.
„No to je dobrý nápad.“
Řekl radostně Igor.
Tak sme se vydali směr hotel.Ani ne po třech minutách sme stáli před hotelem, byl krásný béžové barvy a s hnědým rámováním kolem oken a vstupních dveří. Vešli sme dovnitř do velké haly krerá vypadale že je jako z Barokního zámku, prosté nádhera.
řel dveře a ještě chvíli se na chodbě bavil s klukama.Slyšela sem že se baví o mě a jak Igor křičí na Romana že je stašnej vůl.Pak Roman třískl dveřma a šel si sednou do ložnice.Přišla sem za ním co se stalo,kvůly čemu se pohádaly. Roman jen zakroutil hlavou že to nemám řešit.Tak sem šla do obyváku se dívat na televizy.Po chvíli za mnou přišel Roman a sedl se vedle mě.
„koľko ti vlastne je?“
„V Únoru mi bude patnáct,proč?“
„Len tak. Pýtala si sa prečo sme sa s Igorom hádali. Vieš bolo to kvôli tebe, ako ma tak Igorovi sa dosť páčiš....“
Odmlčel se.
„Ale já...“
Nedopověděla sem větu,Roman mě políbil.Pak mlčky vstal a šel do koupelny,já dál seděla na pohovce a nemohla uvěřit co právě udělal.Roman vyšel z koupelny a jen se na mě podíval,já se zvedla a rychlím krokem šla do koupelny se osprchovat.Pak sem šla do ložnice,jen sem vešla a Roman mi hned podíval svoje tričko....
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář